
HISTORIE
Není mnoho míst v Čechách s natolik legendárním příběhem jako je Peruc díky spojení Peruce se slavnou romantickou legendou o Oldřichovi a Boženě. Pod zámkem se nachází studánka, které se říká Boženina. A to proto, že od ní vychází potůček lesem tekoucí, u něhož kníže českých zemí Oldřich se do nádherné Boženy peroucí prádlo zamiloval. Na Pražský hrad si ji odvezl, za ženu pojal a svého následníka knížete Břetislava I. počal.
Od slova „peroucí“ se odvodil název Peruc.

Ve 12. století zde stával raně středověký hrad, který patřil mocnému panskému rodu Hroznatovců. A to bratrům Měškovi z Peruce a Hroznatovi z Peruce, zvanému Kadeřavý.Ve sklepeních zámku lze vystopovat zbytky středověkých konstrukcí. Pod hlavním schodištěm je románský prostor, který sloužil jako hladomorna, později za rokoka jako cisterna na dešťovou vodu, která se důmyslně přiváděla dřevěným potrubím ze střechy.
Od konce 13.století vládli na Peruci potomci Bořity z Radhoště, kteří se psali z Peruce.
Na konci 14. a začátku 15. století patřila Peruc Pětipeským z Krásného Dvora a z Peruce. Roku 1543 je písemně doložená gotická tvrz, která byla ale vystavěna mnohem dříve na ruinách hradu.
Pětipesští prodali Peruc Elišce z Krajku, manželce Jiřího z Lobkowicz.
Za vlády Lobkowiczů kolem roku 1580 došlo k přestavbě gotické tvrze na renesanční zámek, který je písemně doložen roku 1597 při prodeji Janu Hruškovi z Března.

Roku 1611 koupila zámek Alžběta Zapská ze Slivic. Vzhledem k tomu, že se nezúčastnila politického dění, se zcela vyhnula pobělohorským konfiskacím. Přesto se ji nepodařilo panství udržet. Dluhy, které měla, vyústily v exekuci na jejím peruckém majetku.
Roku 1627 prodala Peruc své sousedce Alžbětě Volfomíně Ždárské, rozené Berkové z Dubé a na Telcích. Alžběta Volfomína zemřela roku 1654 a zámek připadl její jediné dceři Františce Eusebii, provdané za hraběte Karla Václava Caretto z Millesima.
Roku 1673 koupil perucké panství hrabě Jan Jetřich z Ledeburu. Slavná doba nastala pro perucké panství. Pro nového majitele a celý jeho rod v dalším více jak století se Peruc stala kmenovým panstvím.

Sešlý i když rozsáhlý renesanční zámek byl roku 1673 přestavěn na raně barokní. Autorem byl stavitel Antonio Porta. Tehdejší úprava přinesla sjednocení výškové úrovně jednotlivých křídel zámku a sjednocení jejich podlaží. Další přestavba zámku proběhla za panování Ledeburů kolem roku 1724 v době výstavby nádherného kostela sv. Petra a Pavla naproti zámku. Stavitelem byl Pietro Paulo Columbani.
Zásadní proměnou, která dala zámku dnešní rokokový vzhled prošla stavba za hraběte Kašpara Benedikta z Ledeburu a to v roce 1763 – 1765. Stavitelem byl Josef Jäger.
Z rokokové přestavby pochází fasáda průčelního křídla včetně dvorní části, pozoruhodným způsobem konkávkonvexně zvlněna. V interiérech patří do této přestavby hlavně reprezentativní schodiště s pozoruhodnou sochařskou výzdobou Ignáce Františka Platzera.

Roku 1798 koupil panství kníže Josef Kinský a František Kinský prodal Peruc roku 1814 hraběti Františku Antonínovi Thun-Hohensteinovi.
Na počátku 19.století došlo k poslední úpravě zámku dle plánu stavitele Zachariáše Fiegerta. Bylo dostavěno první patro zámku na konci bočních křídel. Dále vlastnil zámek kníže Jaroslav Thun-Hohenstein, který byl švagrem arcivévody Františka Ferdidanda d'Este. Po atentátu v Sarajevu se stal poručníkem tří nezletilých dětí zavražděného následníka trůnu. Společně se svou manželkou Marií Chotkovou na zámku děti vychovávali. Po válce byl zámek Thunům znárodněn.
V roce 1947 byla část zámku propůjčená vládou Emilu Fillovi, který zde tvořil, převážně krajinomalby Českého středohoří, až do roku 1953. Emil Filla byl přední český kubistický malíř, grafik a sochař, který zásadně ovlivnil moderní české umění. Emil Filla zůstavá jedním z nejvyhledávanějších autorů na českém trhu. Jeho díla pravidelně dosahují v aukcích rekordních částek.
Po smrti Emila Filly v roce 1953 jeho manželka Hana Fillová odkázala zámku Peruc rozsáhlou sbírku Fillových obrazů a historické vybavení bytu manželů Fillových včetně velmi cenné sbírky čínského umění, který se nacházel v části jižního křídla zámku. Její podmínka tohoto rozsáhlého daru bylo zřízení pamětní síně Emila Filly na zámku v Peruci. V roce 1958 byla na zámku otevřena Fillova pamětní síň, kde si můžeme připomenout tohoto velikána českého umění.
Během komunistického režimu zámek v Čechách dlouhá léta chátral a postupně ztrácel svou někdejší krásu. Po Sametové revoluci vystřídal několik majitelů, avšak teprve když jsme zámek koupili my, manželé Pavel a Dominika Ondráčkovi, v roce 2015 tak jsme zahájili mimořádně rozsáhlou a citlivou rekonstrukci celého zámku.
Našim cílem bylo vrátit zámku původní podobu a atmosféru 18. století, doby rokoka. Díky důrazu na historickou autenticitu, řemeslný detail a estetickou harmonii se nám podařilo proměnit zámek v jedno z nejkrásnějších a nejluxusnějších míst v Evropě. Interiéry dnes zdobí více než sto vzácných obrazů starých mistrů světově proslulých jmen, které spolu s bohatou štukovou a freskovou výzdobou vytvářejí jedinečnou atmosféru noblesy, elegance a nadčasové krásy.